Jdi na obsah Jdi na menu
 


ÚVODNÍ SLOVA K VÝSTAVÁM - VERNISÁŽE A ZAHAJOVÁNÍ VÝSTAV


Úvodní slovo dr.Oldřicha Páleníčka na vernisáží výstavy obrazů 

 

Ašota Arakeljana v Galerii RUBIKON v Olomouci, dne 23.3.2009

 vÁŽENÍ A MILÍ HOSTÉ    

    Srdečně Vás zdravím na výstavě obrazů Ašota Arakeljana a dovolte mně, abych Vás jen v krátkosti seznámil o jeho  umělecké tvorbě a jeho bytí v členské základně Sdružení výtvarných umělců moravsko-slovenského pomezí, jehož organizačním centrem je město Uherský Brod, brána do Bílých Karpat a prvním a posledním větším městem před slovenskými hranicemi. Jen několik málo kilometrů od nich, v Horním Němčí, má Ašot Arakeljan svůj tvůrčí atelier, ale i svůj nový domov a svou rodinu.

    Zde se rodí jeho obrazy, jeho tvorba a nutno říci, že svou výtvarnou technikou je nejen velmi působivá, ale i náročná. Umělec myslí a pracuje až expresionisticky, rychle pracuje špachtlí a štětce používá spíše jako prostředek ke korekturám. K hlavním motivačním předmětům Ašota Arakeljana patří květinová a přírodní témata. Vesměs jde o klasickou práci s barvami olejovými, takže o nějaké současné dobové akrylové a rychleschnoucí efekty, které vedou k početnému množství vytvořených obrazů za účelem rychlého prodeje a zisku – nejde ani ve snu.

      Ašot Arakeljan je mistr čistých barev, takových barev, které nacházíme v přírodě a zvláště pak v krajině, odkud on sám pochází. Je to krásná a prosluněná Arménie. Čas od času se do ní vrací , aby načerpal do sebe kus té úžasné energie z rodného kraje, aby navštívil svou tak vzdálenou rodinu a potěšil ji svou přítomností i povzbudil v její nelehké životní cestě. Život, krása i tragedie arménského lidu je nám všem známá a hluboce sdílíme s Ašotem Arakeljanem jeho osud, nedávno vynikajícím způsobem filmově a dokumentaristicky zpracovaným a promítnutým v naší ČT.

       Členem Sdružení výtvarných umělců moravsko-slovenského pomezí je Ašot Arakeljan již několik let a zúčastňuje se všech jeho kolektivních výstav. Společně se svými autorskými výstavami, které realizuje i mimo území republiky, je reprezentantem nejen své rodné vlasti a našeho sdružení, ale reprezentuje i Českou republiku. Proto se stává i Olomouc jeho městem, jemuž se obdivuje a svou výstavou mu tak prokazuje díky,  úctu a hluboké uznání jako městu historickému a jako městu plném uměleckých klenotů.

       Milý Ašote, i pro nás je čest, že sis ke své autorské výstavě vybral město Olomouc a k tomu Ti upřímně blahopřejeme.

                                                                          PaedDr..Oldřich Páleníček


 AŠOT ARAKELJAN – AUTORSKÁ VÝSTAVA

 

DNE 9. PROSINCE 2011 V KD HORNÍM  NĚMČÍ ) místo jeho bydliště)


Ašot Arakeljan se narodil v arménském Náhorním Karabachu . v chudé osadě pod biblickým Araratem. V Arménii prožil čtyřicet let a dodnes se tam několikrát za rok vrací, aby se setkal s příbuznými a přáteli.

Vystudoval na  fakultě historie pedagogického institutu v Jerevanu dějiny a historii národů,Po ukončeném studiu působil na fakultě jako vedoucí kabinetu a učitel historie Arménie.Zaujmul zde postavení čestného člena Katedry historie Arménie tohoto uznávaného Jerevanského pedagogického institutu. Ašot Aralekjan je autorem mnoha publikovaných studií z dějin a historie svého národa a zabývá se rovněž přednáškovou činností. Na témže institutu vystudoval moderní malbu .V současné době již několik let žije se svou rodinou zde – v Horním Němčí. Zde má také svůj atelier , v němž tvoří své květinové imaginace, vytvářející jakousi kontunitu mezi dekorativním východoevroasijským a západoevropským uměním. Z obrazů Ašota Araklejana na nás dýchá upřímný obdiv k přírodě, ke krásám květin a k životu vůbec. Je to umění, které vyvěrá z čistého srdce a zanechává v naší mysli klid, mír a duševní vyrovnanost. Ašotovy obrazy naplňují naše byty krásou a vytříbeným vkusem, jsou to obrazy střízlivého dekorativního modernizmu, a dokonalé barevné a stylizované kompozice..

                Ašot Arakeljan je členem SVU MSP se sídlem v Uherském Brodě, je také členem Unie českých výtvarných umělců a zúčastňuje se každoročně mnoha kolektivních výstav v České republice, Německu, Itálii, Rusku, Arménii a samozřejmě i na Slovensku. Z těchto výstav je i řada jeho osobních – autorských.  Ašotova díla jsou zastoupena i v kolekcích různých zahraničních i domácích sběratelů. Martin Petrosjan, radiožurnalista a znalec umění o Ašotově umění se vyjádřil takto:

"Jedinečnost prací Arakeljana je v tom, že vytvořil svůj vlastní a neobyčejný styl v malířském umění. Jeho obrazy se svou unikátní technikou barvami liší od druhých malířů. Možno říci, že vytvořil své já a to se nepodaří každému. Jeho práce mnohdy udivuje i přísné kritiky umění."

         V dnešní době plné nejistot i nestabilních měn, kdy je velmi těžké vybrat si rozumnou investici je právě  umění jedním z nejlepších způsobů jak investovat a zhodnotit finanční prostředky do svého bytu, do svého domova.  A tady se domnívám, že obrazy Ašota Arakeljana  jsou právě v našem prostředí  tím nejkrásnějším  vkladem, který nás potěší a bude i naše další generace provázet po celý život.    Arménský národ je národ křesťanský, svými zvyky se tedy ani příliš neodlišuje od zvyků našich. Máme mnoho společného a svátky Vánoční slaví se v Arménii stejně tak jako u nás. I v Jerevanu se u této příležitosti setkávají rodiny a přátelé. I zde se zdobí vánoční stromky a rozdávají dárky,  V České republice je ale největším svátkem čtyřiadvacátý prosinec ale  Arméni tento svátek slaví až 6. ledna“ , to je asi jediný, ale malý rozdíl, protože křesťanství arménské je položeno na základech pravoslavné víry. A tyto základy jsou společné nám všem.  Ašotovi Arakeljanovi přeji jménem svým, i Vaším – k jeho autorské výstavě vše nejlepší, ať se mu daří společně s jeho rodinou a s Vámi se všemi a ať se máte všichni tady v Horním Němčí – rádi.

                 Přeji Vám všem krásné Vánoční svátky a krásný zbytek dnešního podvečera.     

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

AŠOT ARAKELJAN  a jeho přátelé – arménští malíři

16. prosince 2011 v GALERII PANSKÝ DŮM V UHERSKÉM BRODĚ

Vážení přátelé, milí a vzácní hosté, milovníci krásného umění,

                     vítám Vás v předvečer vánočních svátků, kdy byla pro Vás ve spolupráci s galerií Domu kultury zorganizována (jako dárek pod stromeček), krásná a zajímavá výstava obrazů arménského a dnes i našeho malíře Ašota Arakeljana, a jeho kolegů z Arménie. Arménské výtvarné umění a vůbec arménská kultura – to nejsou pojmy pro východní ani pro západní Evropu neznámé a vyznačují se svým velkým vlivem na evropskou křesťanskou tvorbu. Zejména helénistické a římské, respektive antické umění, tvořilo mezi armenským uměním a západoevropským - jakýsi sjednocující prvek v boji proti islámským vlivům osmanské říše. Tak postupně s odporem proti těmto vlivům vznikla křesťanská jednota v Arménii, která vytvořila vlastní východoevropské umění, které má svou typickou architekturu, malířskou tvorbu, i literaturu a evropskému umění má daleko blíže, než kterékoliv umění východu. Zejména v čase klasicismu, t.j v první polovině 19. stol. , došlo v Arménii k ohromnému rozvoji křesťanské katedrální architektury a později na konci 19. století, došlo k rozmachu a poevropštěnbí realistické malby. Tak byla zapuštěny v Arménii hluboké kořeny eurokřesťanského umění, které se dodnes vyvíjí a občerstvuje naši mysl zajímavými žánry, motivy a inspiracemi, všechny jsou nám ale sympatické a blízké. Arménské malířství dokonce reprezentovalo i umění dřívějšího Sovětského svazu a tím, kdo byl tvůrcem této historické slávy byl mezi jinými i známý malíř Ivan Ajvazovskij. Jemu bych chtěl věnovat několik slov, protože si je stejně tak rovnocenně zaslouží, jako Rembrandt, Tizian, či Leonardo, anebo jiní, dnes již zbytečně a přehnaně preferovaní umělci minulých staletí, neboť jsou a byli umělci byť méně známí, tak stejně kvalitní.

                   Když jsem nedávno navštívil Miškolc a jiná města v Maďarsku, byl jsem naprosto užaslý a skoro až oslepený nádherou a stejně tak dynamickou krásou barokních architektur a katedrálních oltářních obrazů od maďarských umělců té doby. Položil jsem si otázku – proč o nich nic nevíme? Proč se o nich v dějinách tak málo píše? Proč známe jen Michelangela, Botticeliho, Rafaela, Leonarda a tak dále. Cožpak nejsou i jiní? Stejně tak je to i s Ajavazovským a dalšími arménskými umělci.

              Ašot Arakeljan a jeho arménští přátelé, se hlásí hrdě ke svému arménskému dědictví a svou vlast podporují vždy a všude. Když se v roce 1895 turecký sultán Andul Hamid rozhodl zničit odpor ve svých arménských provinciích tím, že dal vyvraždit statisíce Arménců na svém území a také dal zničit mnoho arménských kulturních památek, netušil, jak hluboce se tato událost dotkne i blízké budoucnosti celé Evropy.

               Ajvazovského se tato událost hluboce dotkla, což on sám komentoval těmito slovy: „Moje srdce je kvůli tomuto neslýchanému masakru plné smutku nad osudem těchto nešťastných lidí.“ Poté zahodil do moře medaili, kterou mu sultán daroval a namaloval alegorii pláten, na kterých tento masakr zachytil. Z řady tisíce obrazů pocházel i Ajvazovského poslední obraz „Výbuch turecké lodi“, který ale nedokončil. Roku 1900 zemřel. Na jeho náhrobku je citát arménského historika Khorenatsiho:    Ač zrozen smrtelníkem, zanechal nesmrtelné vzpomínky“. Před svou smrtí Ajvazovskij ani zbytek arménského národa zdaleka netušil, že během 1. světové války bude turky vyvražděn další milon arménců.

Vážení přátelé, 

než jsem osobně poznal Ašota Arakeljana, ani příliš jsem se o arménské umění nezajímal. Ale až dnes začínám chápat i podstatu Ašotovy tiché a částečně i nesmělé povahy, i jeho lásku ke květinám a k přírodě, k jeho ornamentalismu a ke své vlasti, za kterou by položil i život.  Narodil se v arménském Náhorním Karabachu v chudé osadě pod biblickým Araratem. V Arménii prožil čtyřicet let a dodnes se tam vrací, za příbuznými a přáteli. Vystudoval na  fakultě historie Pedagogického institutu v Jerevanu dějiny a historii národů a poté působil na fakultě jako vedoucí kabinetu a historik Arménie. Poučen z pohnuté, krásné a tragické historie arménského národa, zaujal postavení čestného člena Katedry historie Arménie Jerevanského pedagogického institutu. Ašot Aralekjan je autorem publikovaných studií z dějin a historie svého národa a zabývá se rovněž přednáškovou činností. Na témže institutu vystudoval moderní malbu. V současné době žije se svou rodinou zde – v Horním Němčí, líbí se mu tady a stejně tak jako Vy všichni, tak i on jako všichni Arménci - miluje dobré vínko a dokonce i pálí slivovici. Zde má také svůj atelier, kde každého návštěvníka pohostí a provede ho svou tvorbou květinových imaginací, vytvářejících jakousi kontunitu, mezi východoevropským a západoevropským uměním. Z obrazů Ašota Araklejana na nás dýchá upřímný obdiv k přírodě, ke krásám květin a k životu vůbec. Je to umění, které vyvěrá z čistého srdce a zanechává v naší mysli klid, mír a duševní vyrovnanost. Ašotovy obrazy naplňují naše byty krásou a vytříbeným vkusem, jsou to obrazy střízlivého dekorativního a ornamentálního modernizmu a dokonalé barevné a stylizované kompozice. Arakeljanovy obrazy vyznačují se osobitým malířským rukopisem díky dokonalé práce se špachtlí. Tady bych chtěl zdůraznit to, že ornamenální dekorativismus mu nelze vyčítat, neboť zřejmě zde hrají i dědičné orientální vlivy. I když se Ašot nevyhýbá štětcové technice – přece jen dává přednost špachtli. Viděl jsem ho při práci a musím říci, že jeho technika práce je výjimečně brilantní, vysoce jemná, je současně bystrá a citlivá při vnímání a posuzovaní výběru vhodných barev. Jako každý malíř – tak i on hledá nové cesty v tématech. K tomu druhému okruhu Ašotových témat patří krajina a zcela nově se přidružují architektonické i figurální motivy.

Ašot Arakeljan je již řadu let členem SVU MSP (Sdružení výtvarných umělců moravsko-slovenského pomezí), v němž se i publicisticky podílí na tvorbě spolkového časopisu ALMANANCH. Je také členem Unie českých výtvarných umělců, s níž stabilně vystavuje zejména ve východočeském regionu. V letošním roce společně s Unií vystavoval např. v Hradci Králové a v Jaroměři.Zúčastňuje se každoročně kolektivních výstav v jak České republice, tak v Německu, Itálii, Rusku, v Arménii a na Slovensku. Z těchto výstav je řada autorských. Jeho tvorba je zastoupena také u mnoha zahraničních i domácích sběratelů. Martin Petrosjan, známý český radiožurnalista a znalec umění se o Ašotově výtvarném díle vyjádřil takto: "Jedinečnost prací Arakeljana je v tom, že vytvořil svůj vlastní a neobyčejný styl v malířském umění. Jeho obrazy se svou unikátní technikou barvami liší od druhých malířů. Možno říci, že vytvořil své já a to se nepodaří každému. Jeho práce mnohdy udivuje i přísné kritiky umění." V dnešní době plné nejistot i nestabilních měn, kdy je velmi těžké vybrat si rozumnou investici, je právě  umění jedním z nejlepších způsobů jak investovat a zhodnotit finanční prostředky do svého bytu, do svého domova.  A tady se domnívám, že obrazy Ašota Arakeljana  jsou v našem prostředí  sympatickým vkladem, který nás potěší a bude i naše další generace provázet po celý život.     Arménský národ je národ křesťanský a svými zvyky se příliš neodlišuje od zvyků našich. Máme mnoho společného a svátky Vánoční slaví se v Arménii stejně tak jako u nás. I v Jerevanu se setkávají rodiny a přátelé. I zde se zdobí vánoční stromky a rozdávají dárky.  V České republice je ale největším svátkem dvacátýčtvrtý prosinec, kdežto v  Arménii se tento svátek slaví až 6. ledna“. To je asi jediný, ale malý rozdíl, protože křesťanství arménské je položeno na základech pravoslavné víry. Tyto základy jsou společné nám všem. Ašotovi Arakeljanovi přeji jménem svým, jménem Sdružení výtvarných umělců, ale i jménem Vaším – k jeho výstavě a k výstavě jeho přátel vše nejlepší a Vám přeji krásné vánoční svátky a šťastný vstup do nového roku.   

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

  

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------  

ÚVODNÍ SLOVO K OTEVŘENÍ VÝSTAVY MILANA BOUDY

V NOVĚ SE OTVÍRAJÍCÍM CAFECLUBU V UHERSKÉM BRODU.

            Vážení milovníci umění a příjemného posezení u dobré kávy, 

                dostalo se nám potěšení přivítat v Uherském Brodě novou kavárničku bohémského ducha. Toto krásné a dlouho očekávané prostředí u dobré kávy – určené pro debatní, relaxační a meditační okruh sporých intelektuálních  vrstev našeho města – nám vskutku chybělo a nutno říci, že tuto slavnostní chvíli je třeba také pokřtít a zahájit  adekvátním a odpovídajícím kulturním aktem.  A tím nemůže být nic jiného, než vernisáž výstavy jednoho právě z mnoha ctitelů této myšlenky a jednoho z umělecké uherskobrodské komunity  pana Milana Boudy, uherskobrodského rodáka.

                Naposledy jsme Boudovu tvorbu uzřeli na jeho jubilejní výstavě 23. října loňského roku, kde se nám představil společně se svou dcerou Kateřinou – designérkou a tvůrkyní kožené galanterie – specielně v dámské obuvi.  Výstava měla graficky zašifrovaný název OBRAZY &‐ BOTY a prezentovala retrospektivní pohled na díla obou vystavujících až do současné doby. Právě na této nedávné výstavě pohovořil dosti podrobně a fundovaně o Boudově tvorbě Miroslav Potyka z Uherského Hradiště a já nechci opakovat to, co jste již jednou slyšeli a navštívili i když není na škodu – znovu a znovu si připomínat. A proto jenom zkráceně, leč důrazně: Milan Bouda patří mezi přední známé výtvarníky našeho města. Jeho specializace je soustředěna většinou na  grafické a příbuzné techniky. Samozřejmě občas se věnuje i malbě, ale asi jen proto, aby se udržel ve formě. Dovolte mně, abych Vám krátce připomněl jeho art curriculum vitae.   V hledání o svou životní a profesní seberealizaci měl již jasno, když usiloval o vstup na umprum. Z technicky existenčních důvodů však zůstalo jen u přání, ale právě to ho motivovalo a inspirovalo ještě k intenzivnějšímu autodidaktickému studiu výtvarného umění.       V dětství měl ohromnou praktickou i duchovní podporu  u svého otce, který se zabýval olejomalbou a měl širokou tématickou paletu.  Jako absolvent strojní průmyslovky byl a je Milan Bouda navyklý důslednosti a přesnosti, která je v grafickém oboru neodmyslitelná a jako zaměstnanec čs. Zbrojovky pracoval v resortu reklamy, tisku a reprezentačních expozic především v zahraničí. Zde získal během let velké zkušenosti v oboru grafického propagačního designu a stal se tak postupně ve svém oboru po stránce teoretické i praktické profesionálním výtvarníkem.          Milan Bouda se od mládí věnoval také sportu a divadlu malých forem. Obory scénografie a fotografie ho přiměly také ke kolážové tvorbě, kde mu byli učiteli a současně i inspirací mistři koláže Karel Teige, Miroslav Horníček, Jindřich Štýrský a další mistři, k nim patří i filmoví animátoři Karel Zeman, Adolf Hoffmeister, atd. Ti všichni byli mu vzorem a příkladem, včetně příbuzensky vzdáleného ale nám všem dobře známého Cyrila Boudy. (Milan o tom nechce ze skromnosti mluvit, ale asi je to tak!!!) Není mu vzdálená ani literární můza a z ní má nejblíže k poezii, a k divadlu malých forem.

   Milanův kulturní a společenský život – samozřejmě ve spojení se svou rodinou – je obohacený také cestováním a poznáváním uměleckého světa  zemí mimo hranice naší vlasti.     Je aktivním členem pražského spolku přátel HOLLARU a  SPOLKU SBĚRATELŮ A TVŮRCŮ EX LIBRIS, v jehož rámci letos zahajoval celorepublikovou výstavu EX LIBRIS v Hradci Králové.   To samo o sobě je důkazem uznání jeho uměleckých kvalit i mimo okruh našeho regionu. Rediguje také ALMANACH, časopis uměleckého spolku Sdružení výtvarných umělců moravsko-slovenského pomezí. Současně je i předsedou tohoto sdružení a usiluje společně se svými přáteli o jeho pozitivní vliv na kulturní dění v Uherském Brodě a v jehož rámci kolektivně ale i autorsky vystavuje. Jeho vystavovatelská činnost je velmi bohatá a dovolte mně, abych Vás seznámil jen s krátkým výtahem z jeho vystavovatelské činnosti: Takže jsou to kolektivní pravidelně se opakující roční výstavy moravsko-slovenské s názvem SETKÁNÍ – STRETNUTIE v Uherském Hradišti, v Uherském Brodě a v Trenčíně, dále to jsou:    kolektivní výstavy Sdružení a výstavy EX LIBRIS v galerii NA MOSTĚ v Hradci Králové,   účast na BIENÁLE KRESBY v Mladé Boleslavi v r. 1989 a v Sofii v r.2005,   rovněž bienále drobné grafiky v Kluži téhož roku,   dále jsou to autorské výstavy na zámku Doudleby v r.2002, v Galerii Měšťanka ve Vlčnově,·        v Galerii Jana Pivečky ve Slavičíně v roce 2006,  v zámecké galerii ve Veselí nad Moravou v roce 2007, v loňském roce vystavoval se svou dcerou Kateřinou,  svou grafikou je zastoupen nejen u svých přátel zde doma,ale i v zahraničí a také v Muzeu Moderního umění ANDY WARHOLA v Mezilaborcích,  získal také ocenění v celostátní fotosoutěži  v Prostějově v roce 2001 s názvem: JEČMEN KRÁLE JEČMÍNKA, a tak bych mohl pokračovat dále.

 **** K obsahu dnešní výstavy:               

    Vážení přátelé,

     uvedení této výstavy u příležitosti  otevření dlouho očekávané kavárny CAFECLUB jménem svým i Vaším končím. Boudova výstava je právem věnována právě jí, ať zde všichni v pohodě trávíme chvíle volného času u dobré kávy a hřejivých slov, nechť zde vyrostou plodné kulturní a společenské myšlenky, takové, kterými kdysi oplývala slavná kavárna Slávia udávajíc tak správný směr pokrokovému duchu doby, a kterých je nám velmi potřeba.                                   

                                                                                                              Děkuji Vám 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Výstava uherskobrodských výtvarníků

             ÚVODNÍ SLOVO

            Galerie Domu kultury Dům kultury Uherský Brod - Panský dům 24.9. - 16.11. 99

                                     Sdružení výtvarných umělců Moravsko-slovenského pomezí bylo založeno v roce 1990. Je, registrované na Ministerstvu vni tra v Praze jako výběrová umělecká organizace, která má své stanovy. V nich jsou členové a případní kandidáti informováni   o právech  a    povinnostech a organizačním uspořádání. Sdružení přijímá do svých "~ad takové výtvarníky, kteří aktivně tvoří, mají pokročilé" odborné vědomosti a dovednosti a jsou obeznámeni se současným děním v oblasti umění a kultury vůbec. I

Mezi hlavní úkoly a cíle sdružení patří získáv&n{ nadaných a tvořivých umělců do svých řad, pořádání autorských a kolektivních výstav, týmová práce v okruhu přátelského prostředí, propagace hodnotného výtvarného umění vyrostlého na půdě regionu moravsko-slovenského pomezí ale i propagace dalších kulturních hodnot. Sem patří spolupráce se sponzory a přáteli umění, spolková publicitní aktivita, spolupráce s kulturními organizacemi a další činnosti. Členové sdružení se scházejí jedenkrát měsíčně k výměnám zkušeností a poznatků z kulturního, společenského a uměleckého života vůbec.

K dalším propagačním prioritám sdružení patří krása krajinného prostředí Bílých Karpat, propagace města Uherského Brodu a jeho kulturně-společenského života. K důležitým úkolům sdružení se řadí i vyhledávání výtvarných talentů z hloubi zapomenutého času a představit tak veřejnosti významné umělecké osobnosti, které na Uherskobrodsku žily, jako byl např. Vladimír Práger, Bohumil Puchýř, Štěpán Zálešák, Jiří - Jura Pacák a další.

Sdružení výtvarných umělců Moravsko-slovenského pomezí má trvalou společenskou hodnotu, má pevně vybudované základy, na nichž lze stavět uherskobrodskou umělecko-výtvarnou komunitu, jako centrum Moravsko-slovenského pomezí. V příštím roce 2000, oslaví sdružení své desetileté výročí založení. K této jubilejní příležitosti se již připravuje další kolektivní výstava V Galerii" Panského domu v Uh. Brodě. Vernisáž výstavy bude zahájena 24. září 1999 v 17.00 hodin. Organizátoři výstavy a hlavní pořadatel Dům kultury v Uherském Brodě, srdečně zve všechny zájemce a milovníky umění.

                                                                                            Oldřich páleníček

 

----------------------------------------------------------------------------------------

 

Výstava LUHAČOVSKÉ KERAMIKY A BATIKY

 z ŘETECHOVSKÝCH DÍLEN ZAKLADATELE PETRA SMRČKY. 

 

Mistrovské výrobky z rukou Anny Smrčkové, petra Smrčky a Martina Helštýna

Vernisáž proběhla v galerii ELEKTRA - LUHAČOVICE DNE 15. března 2014

 zahájení ve 14.30 hod. ÚVODNÍ SLOVO - Oldřich Páleníček 

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------