Jdi na obsah Jdi na menu
 


OSOBNOSTI ČESKÉ GRAFIKY

8. 2. 2012

KAREL KUBELKA – dřevorytec –  V roce 1911 měl atelier v PRAZE - Šafaříkově ul. na Královských Vinohradech . Do jeho učení chodil Jindra Schmidt.

                                                            Jeho atelier měl např. tato zařízení:

                                                                         Ruční lisy – šrafovací stroje – fotozvětšováky na kopírování kreseb na dřev. desky.  

 

Profesoři DVOŘÁK – BENEŠ---------------- profesoři na UMPRUM – PRECISNOST – DŮKLADNOST hlavně

ARNOŠT HOFBAUER - malíř                      v kresbě.

SEIDL – výrobce barev v Praze

KAREL KLÁRA    – krajinář – pražský restaurátor staroměstského orloje.

RUDOLF VÁCHA – vynikající portrétista učí Schmidta a další žáky detailům očí a vůbec

                              celého portrétu 

Ferdinand VÁCHA – jeho syn – vynikající mistr pastelu.

KAREL NĚMEČEK známý pražský dřevorytec – faktor grafického odd. tiskárny POLITIKA. (ještě před r. 1918). Zde se tisknou: dřevoryty pro bibliofilská vydání, emblémy, ozdoby a ex libris. Provádí se zde rytina do kovu.

                                                                        FAKTOR -  rozhodující vůdce určité činnosti . V této tiskárně se též tiskl deník NÁRODNÍ POLITIKA . Zde vzniklo významné pražské nakladatelství.

                                                                        TISKÁRNA EMIL GEISTLICH – zde se měla tisknout první čs. známka asi v listopadu 1918 – návrh Jindra Schmidt. K tisku nedošlo, neboť tiskárnu předběhla. Pracovníci tiskárny: metér – sazeč – tiskař -. Tzv. černé řemeslo – hluk rotaček,...RYTINY DO OLOVĚNÝCH DESEK. Korektury a retuše detailů na šočcích,...

                                                                        Tiskárna ĆESKÉ GRAFICKÉ UNIE s návrhem známky od Alfonse Muchy – známé HRADČANY.

                                                                        Tiskárna A.HASSE v Praze

                                                                        Tiskárna OTTO a RŮŽIČKA v Pardubicích

                                                                        Tiskárna bankovek v Růžové ulici – ředitel Jan Aufreiter

                                                                        Tiskárna Národní banky v Turčanském Svatém Martině – tajná tiskárna čs bankovek před mobilizací. Pak se zde tiskly bankovky pro Slovenský štát.

Tiskárna bankovek ve Vídni – tiskla slovenské bankovky.

Tiskárna firmy Giesecke und Devrient v Lipsku – tisk slov. bankovek

Tiskárna NEOGRAFIA  v Martině – tisk slovenských bankovek.

                                                                        Bankovní tiskárna pražského závodu V.NEUBERTA  vydala 1000 korunu se slavným portrétem Petra Parléře. Také od Schmidta

 

Nakladatelství FRANTIŠKA TOPIČE – obchod na Národní třídě.

JINDRA SCHMIDT – ryjec (rytec) a galvanoplastik. Řeší složité postupy galvanizace v ocelových a měděných lázních. Umění Schmidta vyvrcholuje v bankovní rytině 500 koruny ze dne 29.9.1942 v transkripci autoportrétu PETRA BRANDLA!!

                                                                        Umění zachytit nuance portrétu, zvládnout perfektně rydlo, Pozor na řemeslnou strnulost. J.Sch. pracuje i na zahraničních bankovkách, zařadil se ke světovým špičkám ocelorytiny.

ROZKRESBA – jako pojem? (třeba bankovky).

Tiskárna anglická – Londýn – De la Rue

VLADIMÍR KOVÁŘÍK

FRANTIŠEK HUDEČEK – oba dva – navrhují bankovky pro Guineu. 

FRANTIŠEK HEŘMAN – kartograf – navrhovatel poslední stokoruny, kterou J,.Sch. ryl. Byla vydána r.1962. (slévač a rolnice se snopem).. 

 

Giloš (-e., pl.) – ozdobné složité růžice na bankovkách – opatření proti  padělání, prováděly se pantografem v různých stupních hloubek, komplikované rastry kombinované s leptem.

KAREL SEIZINGER – rytec první čs.padesátikoruny. Navrhl A.Mucha.

KAREL WOLF – rytec tento tuto padesátikorun vyryl znovu a definitivně

MAX ŠVABINSKÝ – navrhoval bankovky v celé hodnotové sérii od 10,-- Kč až po 5000,-- Kč. Je autorem např. pěti velkých dřevorytů – nyní v majetku Jindry Schmidta: ZJEVENÍ , NÁVRAT Z LOVU, ÚNOS, PŘEDJAŘÍ.  A dále dřevoryty milostné symfonie RAJSKÁ SONÁTA.  Dále podobizna JOSEFA MÁNESA – první Maxův portrétní dřevoryt. Dále SRPNOVÉ POLEDNE,  ....

FERDINAND SCHIRNBOCK – rytec rakouských i československých prvních bankovek na počátku století.Jeho umění nám zprostředkoval Max Švabinský.  

BOHUMIL HEINZ – nový rytec – frygická čapka = francouzský symbol svobody na našich bankovkách

BEDŘICH FOJTÁŠEK – nový rytec

LADISLAV JIRKA – nový rytec od roku 1939

JAN MRÁČEK  - rytec – od roku 1942 – vysoká úroveň polygrafického provedení čs. platidel. Navazuje na tradici vysoké úrovně bankovek předmnichovské republiky.

 

Bankovky terezínského gheta – vydává fiktivní BANKA ŽIDOVSKÉ    SAMOSPRÁVY, ovšem ve skutečnosti se bankovky tisknou v pražské tiskárně bankovek, jejím ředitelem je MIRKO VALINA., později ředitel STURM. Tisk podobizny Mojžíše.....Kontrola pověřencem Říšské banky.  Po roce 1945 se čs.bankovky tisknou ve Velké Británii a poté konečně v Praze ( 100Kčs a 1000Kčs

KAREL SVOLINSKÝ – navrhuje v r.1949 20korunu, později 25korunu.

 

Balíkové známky do Terezínského gheta (připouštěcí známky) – výdejna v Židovské radě starších v Praze – Navrhl je Bedřich Vojtíšek jako měděný lept  středočeské krajiny

 

 

Jindra Schmidt ale především ve vývoji grafiky se zapsal jako rytec poštovních známek.

BANKOVNÍ a ZNÁMKOVÁ RYTINA  - jsou součástí cenného státního papíru.

BANKOVNÍ RYTINA – formátově větší než známková – dovoluje větší nuance a je bohatší, podrobnější ale pracnější.

ZNÁMKOVÁ RYTINA – její podstata spočívá ve zjednodušování . Vynechává nepodstatné. Je to volnější práce, ale musí myslet na tisk z rotaček či z plochých desek. Přizpůsobuje tomu hloubku a hustotu rytiny., aby se barvy neslévaly a v soutisku barev působily přesvědčivě. Je až neuvěřitelné, že ač v bankovní rytině dosáhl J.Sch. superevropského mistrovství a přinesl do čs. bankovnictví ducha světového mistrovství, pak přesto jeho rytina vyvrcholuje ve známkové tvorbě.

 

JAN GUTTENBERG

 

Dřevořez – vytvářel se na podélně řezaném dřevě zimostrázu nebo hrušky.

Dřevoryt – PŘÍČNĚ ROZŘEZANÝ ŠPALÍČEK -  moderní dřevoryt spojen s dílem angl.grafika

                                                                        THOMASE BEWICKA  

RYTINA DO KOVU (zvláště mědi) – postupně vystřídí dřevořez a dřevoryt.

LITOGRAFIE – vystřídá zase kovorytinu díky objevu A.SENEFELDRA z r. 1796. – kresba na litografický kámen.

 

ALBRECHT DURER – mistrovské posvěcení grafiky. – 16. stol.

Urs Graf – (osobnost epochy rozvoje středověké grafiky 16.stol) – bratři Hopferové –

LUCAS VAN LEYDEN – nizozemec

JACQUES CALOT – francouz

Rembrandt – nizozemí. – lepty doplňuje suchou jehlou.

Doba Ludvíka 13. a 14. – vznik samostatné umělecké existence volné grafiky. Vyvrcholuje rytecké umění. Vznikají celé svazky grafických listů . (hrůzy války,... zobrazuje v cyklu nejen CALLOT , ale i FRANCISCO GOYA

 

FRANCESCO GOYA -  jeden z prvních, který zkouší a tiskne z litografického kanene

HONORÉ DAUMIER a HENRI TOULOUS –LAUTREC -  pokračují v litografických plakátech

PAUL GAUGUINE -  pokračuje v dřevořezech z Tahiti.

                                                                        Picassova a Braquova díla adekvátně pokračují po druhé koleji malířské.  

TECHNIKA SUCHÉ JEHLY  následuje v tvorbě kubistické, litografie je následována v osobách MATISSE, ROUAULT, CHAGALL. Expresívní dílo grafické vychází z dílny EDUARDA MUNCHA a KATHE KOLLWITZOVÉ

Čínská a japonská grafika – silný vliv

Mexická grafika podněcuje svou robustností

Sovětská avantgardní grafika hraje také pozitivní roli, socialistickým stalinským realismem je ale potlačována,

 

Česká grafická tvorba dosahuje také svých vrcholů ve dřevořezech anonymních tvůrců ( v časech temna  - viz Váchalovy napodobeniny ). Německý knihtisk je vzorem. Tisk kronik, kancionálů, létáků,..


 

                                                            MELANTRICHOVY a VELESLAVÍNOVY tisky.

                                                                        Rytecké dílny WILLENBERGOVY a HOEFNAGLOVY  zde vznikají vynikající grafické listy rostlin a zvířat.

RUDOLFÍNSKÁ DOBA ( RUDOLF II.) – ZÍSKÁVÁ PRO Prahu vynikající umělce z celé Evropy, včetně špičkových rytců,...JILJÍ SADELER ...dvorní rytec Rudolfa II. Zobrazuje pohledy na Prahu, vytváří mapu Čech, H.GOLTZIUS  je rytec obrazů Bartoloměje Sprangera.Str35 Zde vyrůstají základy českého grafika a rytce VÁCLAVA HOLLARA.V pražských tiskárnách se zdokonaluje mědirytina. Do 18.stol. umění dřevořezu udržují mistři JIŘÍ KELLER, JIŘÍ ČÁSLAVSKÝ, WEIGEL, NEMANTER,....

podnítil#xa;padding:1.0pt 0cm 1.0pt 0cmnbsp;nbsp;nbsp;nbsp; span style=margin-left:180.0pt;text-indent:-180.0pt/unbsp;Tahiti.nbsp; o zrod mnoha tiskáren, nakladatelství a vznik mnoha grafických cyklů zejména pro šlechtické rody. V r. 1863 se vrací do Čech dílo Václava Hollara v souboru asi 3000 ks grafických děl. V Čechách na počátku 19.stol. rozmáhá se DŘEVORYT , což je dílem mistrů MOHRMANNA, HOFMANNA a FRETTA . V Praze působí Angličan PEUPEN,  Němci KLAVBÉN a AMANT. Drážďanský dřevorytec ROLLOFS ryje kresby Mánesovy pro Rukopis  královédvorský. V těch časech působí v Praze asi 50 dřevorytců, z nichž největší věhlas mají grafické dílny HAVRÁNKA, POOKORNÉHO, F.RICHTRA, V.MÁRY, J.HOLASE, J.VILÍMA, K. a E. NĚMEČKOVÝCH. Dřevoryty se uplatňují zejména v časopisech: ZLATÁ PRAHA – GRÉGROVY KVĚTY – SKREJŠOVSKÉHO SVĚTOZOR – OTTOVA ZLATÁ PRAHA – ČESKOMORAVSKÁ KRONIKA od I.L.KOBERA s rytinami AL.ŘEHÁČKA, WOLKMANNA, SLAPNIČKY podle Maixnerových kreseb. Dále vyšly HRADY A ZÁMKY od Sedláčka a ČECHY od J.OTTY a podobné publikace. Vrcholnou osobností, zasahující do české grafiky v celém století je MAX ŠVABINSKÝ.

MAX ŠVABINSKÝ &‐ od r.1910 – prof.speciální grafické třídy na AVU.  Po Holkařovi druhá osobnost české grafiky

První větev české grafiky meziválečné . Zahrnuje téměř všechny grafické techniky a témata. K jeho žákům patří: RAMBOUSEK, ŠTIKA, SEDLÁČEK, BOUDA –

Druhou větev tvoří grafické dílo FRANTIŠKA TICHÉHO. Moderní grafiku tvoří dřevoryty a linoryty  JOSEFA ČAPKA, suché jehly a lepty EMILA FILLY, všestranné grafické dílo KARLA SVOLINSKÉHO.Úderný dřevoryt zanechává dílo VÁCLAVA MAŠKA. 

ALFONS MUCHA – litografie secesního plakátu

VOJTĚCH PREISSIG -  grafické experimenty.

 

Od umělců druhé větve není daleko ke dnešní době: Její tvorba je široká a rozmanitá, dělí se na mnoho proudů, žánrů, i samostatných uměleckých disciplin, hledají se nové grafické techniky , např. sítotisk, v posledních letech, nástupem konce 20.stol. a začátkem 21. stol. Rozvíjí se mohutně počítačová technika.

SKUPINA 42 – FRANTIŠEK GROSS, FRANTIŠEK HUDEČEK, KAMIL LHOTÁK.

Osobnosti moderní české grafiky poválečné: VÁCLAV SIVKO – OTA JANEČEK – LUDMILA JIŘINCOVÁ – ZDENĚK SKLENÁŘ – JAROSLAV LUKAVSKÝ obnovuje dřevoryt podobně jako KAREL HRUŠKA

JIŘÍ ŠVENGSBÍR – ocelorytec a pěstitel barevné ocelorytiny.

CYRIL BOUDA -  mědirytec

VLADIMÍR BOUDNÍK -  experimentuje v expresívním podání a v něm zaujímá přední místo.

    Volná a užitná grafika se zpočátku uplatňuje zejména u poštovních známek, FDC, celin, razítek,... 

PRVNÍ ZNÁMKA SVĚTA: 1840 - ČERNÁ JEDNOPENCOVKA A MODRÁ DVOUPENCOVKA- autor je Rowland Hill.Je to revoluce v poštovní reformě. Podnět k ní dal tiskař JAMES CHALMERS kresbou portrétu královny Viktorie, kterou orámoval textem POSTAGE a maltézským křížem. Byla zvolena pro tisk ocelorytina. První ocelorytci: otec a syn: CHARLES a FREDERIC HEATH  v Londýně. V tiskárně PERKINS, BACON and Co.

DRUHÁ ZNÁMKA VYŠLA: r.1850 ve Vídni – technika ocelorytiny a knihtisku převládala v tisku pošt. Známek až konjce druhé sv.války, poté se uplatňuje i ofset a barevný hlubotisk. Klasická rytina se pomalu opouštěla, barevný hlubotisk dosáhl ohromného rozvoje a strojová mnoho¨barevná rotačka vytlačila původní grafiku vůbec. ¨

Po 28.říjnu 1918 navrhuje Alfons Mucha HRADČANY, poté novinové známky s letícím sokolem, podle jeho návrhu byly předkresleny na zinkové štočky a vytoštěny knihtiskem.

První ocelorytinové známky: TGM – navrhl Max Švabinský, vyryl Eduard KAREL

ČESKÁ GRAFICKÁ UNIE -  největší český tiskárenský závod v Praze,kde pracoval Eduard Karel od roku 1899. Ten zavedl do výroby ocelorytinu!!!

BOHUMIL HEINZ – rytec československých známek. Žák V.H.Brunnera, Františka Kysely a E.Karla, vystřídal Seizengra. Navazuje na odkaz Václava Hollara. Ryje sletové známky,...Odolává náporu reprodukčních technik...   

JAROSLAV GOLDSCHMIED – ocelorytec Grafické unie.

KAREL SEIZINGER – němec – orientuje se na známkovou tvorbu. Mistrně a perfektně ovládá techniku rytí (známky hrady, zámky, portréty, státní znak, aršíky KDE DOMOV MŮJ,...)

VÍDEŇSKÉ GRAFICKÉ DÍLNY – pokračují v tradici perfektní rytiny a litografie, k jejich vynikajícím rytcům patří tito rakouští mistři ocelorytu: WERNER PFEIFER, ALFRED FISCHER, KURT LEITGEB, RUDOLF TOTH, ALFRED NEFFE, OTTO STEFFER, WOLFGANG SEIDEL, GEORG WIMMER, Většinou jde o jednobarevné rytiny do oceli

FRANCOUZSKÁ ZNÁMKOVÁ RYTINA – pod vlivem moderního umění sjednocuje se až po 2.sv.válce . pomalu opouští klasické vedení rydla, šrafatura se mění a přizpůsobuje se přepisované transkripci obrazu zdánlivou změtí a chaosem čar , přesto se dokáže vyjádřit mnohem přesněji a věruhodněji než tradiční šrafurou.

                                                                         ALBERT DECARISE – klasický mědirytec.

FRANCOUZSKÁ RYTECKÁ ŠKOLA: -   GEORG BÉTEMSE – CLAUD ANDREOTT, PIERRE FORGET,, JACQUES GAUTHIER, CLAUD DURENS, PIERRE GANDON, EUGEN LACAQUES, MICHEL MONVOISIN, RENÉ QUILLIVIC, CECILIE GUILLAMEOVÁ, e.t.c.

ŠVÉDSKÁ POŠTOVNÍ SPRÁVA – kosmopolitní seskupení ocelorytců: CZESLAW SLANIA - Polák, ZLATKO JAKUS – jugoslávec, ARNE WALHORN a MARTIN morck -  Švédi, rytkyně MAJVOR FRANZÉNOVÁ,....

POŠTOVNÍ SPRÁVA USA -           tradice klasické ocelorytiny  v portrétech i krajině. Touto cestou jdou další země, např. Belgie, Dánsko, ...

 

EDUARD KAREL – z České grafické unie – také rytec – předával zkušenosti mmj. i Hanuši Schwaigrovi, z Bystřice pod Hostýnem.